Abstraktní fotografie v přírodě

Příroda a krajina je většinou spojována spíše s protipólem abstraktní fotografie, tzv. předmětnou fotografií. V té abstraktní se neklade důraz na focený předmět a je tak trochu odtržená od reality. Na některých snímcích ani není poznat, jaký předmět autor vlastně fotil. Ale to vůbec nevadí, jde o pocit, náladu, barvy nebo světlo.

Někdy se takové fotografie označují i jako impresionistické. I když je tento pojem v dějinách výtvarného umění pevně zakotven, u fotografie ho zase tak často nepoužíváme.

Správné označení nekonec není vůbec důležité. Jde o to popustit uzdu fantasii a zkusit si něco nového. Je to ideální cvičení na podzim nebo na jaro, kdy jsou v krajině zajímavé barvy.

a jak je tedy možné se ne v přírodě odpoutat od reality? Většinou jde o zapojení pohybu nebo rozmazání. Případně obojí. Tady je na ukázku pár technik:

Pohyb fotoaparátu

Někdy najdete pod anglickou zkratkou ICM (intentional camera movement) a používají se hlavně 2 techniky. Otočení celým fotoaparátem v průběhu expozice a změna ohniska (zoom) v průběhu expozice.

a) otočení fotoaparátem.

Při focení nemusíme točit fotoaparátem dokola, bohatě postačí nějakých 45 stupňů nebo i méně. K tomu je potřeba zvolit vhodný čas, abyste stihli otočit, ale zbytečně u tuho nepohybovali fotoaparátem nahoru/dolů nebo do stran. Osobně se mi osvědčily časy kolem 1/15 vteřiny.

Střed snímku bude skoro nezměněný a čím více do kraje, tím větší rozmázání. Samozřejmě pokud se vám podaří fotoaparátem pouze točit na místě. Pokud nechcete mít zřetelnou část fotky úplně uprostřed, je nutné na to myslet při focení a počítat s ořezem.

b) změna ohniska (zoom)

I tady stačí relativně malá změna ohniska, ale vůbec nevadí, pokud využijete i celou škálu vašeho objektivu. Tady je potřeba použít zrcadlovku s objektivem, abyste mohli změnit ohnisko v průběhu focení pomocí kruhu na objektivu. Páčky u kompaktů (zoom in / zoom out) nebo elektronické nastavení zoomu buď vůbec nefunguje nebo se s tím pracuje jen velmi těžko.

Pro lepší (plynulý) efekt je dobré exponovat snímek v průběhu změny ohniska, tedy nejdřív začít točit pomalu kruhem pro ovládání ohniska a do toho teprve fotit. Opět je dobré s fotoaparátem jinak moc nehýbat, aby byl střed čitelnější a použitý čas záleží na tom, jak se vám bude výsledek líbit. I tady bych doporučil začít tak s 1/15 vteřiny. Stejně tak se dá při focení přibližovat nebo oddalovat. Efekt je trochu jiný.

u podobných fotek mám raději, pokud je celý snímek vyplněný (většinou stromy) a nedávám do fotografií oblohu. Dokonce málokdy i fotím proti obloze, výsledný efekt je pak jiný, protože se do rozmazání dostanou "bílé paprsky" z nějsvětlejších míst na fotce. Ale to je čistě subjektivní a dá se to fotit i tak:

Odrazy a pohyb motivu

Další zajímavou metodou, jak se přírodě trochu oprostit od reality je vyhledávat odrazy. Ideální je samozřejmě hladina stojaté vody. Odraz bude čitelný, ale lehce rozmazaný a výsledek bude zajímavý snový efekt. Často se fotí pouze odraz, který se následně může otočit a vydávat za "snovou realitu" nebo se nechá obráceně, pokud je to dostatečně abstaktní sníkem.

A samozřejmě i obě tyto techniky se dají kombinovat a fotit například odraz na hladině a zároveň měnit ohnisko. Výsledný efekt dostane nový rozměr, pokud je například na hladině spadané listí.

Podobných technik je samozřejmě mnohem více a můžete zkoušet i jiné pohyby fotoaparátu nebo použít např. difúzní filtry nebo igelit nebo cokoliv dalšího vás napadne.